Můj příběh
Napsal: stř 14. srp 2019 21:55:00
Ahoj všem, jmenuji se Janička, a chtěla bych vám vyprávět svůj životní příběh, jak jsem se z nicky stala někým. Aby jste pochopily celý obsah tak musíte znát mé dětství. Určitě čekáte tuctový príběh o holce se zálibou v plenkách. BOŽE. Jak moc jste se spletli.
Už od narození jsem měla jak se říká život pod psa. Rodiče neměli moc peněz ani času ale měli mě nadevše rádi i když jsem byla prakticky nechtěnná. Rvalo jim srdce že mi nemohou dopřát co bych chtěla nebo potřebovala. Když jsem byla hodně malá byli jsme na tom opravdu špatně a kvuli nájmu nás vyhodily z domu. Skončily jsme na ulici a já jsem hlady a zimou opravdu vážně onemocněla, nebyli peníze a tak se táta pokusil něco vydělat, bohužel krádeží. Skončil ve vězení, a to jen kvuli tomu aby mi zachránil život, DOSLOVA. Zůstaly jsme s maminkou samy a protloukaly se všude kde se dalo. Nevím už jak ale mamka si našla práci v nejakem obchodě a z ulice jsme se dostali až k vlastnímu bytu. Začalo se nám dařit ale vyskakovat jsme si nemohly. Takže, nyní jsem vám stručne vysvětlila svuj život a začnu tedy s oním příběhem.
Bylo mi 23 let. Dokončila jsem školu a chtěla studovat dál ale nebyli na to peníze. Vystudovala jsem pedagogické minimun a chtěla začít někde pracovat a vydělat si na vysokou. Internet byl plný nabídek a já si nakonec našla jednu školku nedaleko našeho bytu.
Bylo tam napsáno že se jedná o AB/DL školku, v té době jsem ještě nevěděla o co se jedná , ani co mě čeká. Jediné co mě zajímalo bylo že nabízely 200 Kč na hodinu, už to mi přišlo nějaké divné. Nevěnovala jsem tomu pozornost a raději jsem si o tom šla promluvit s maminkou. " Je ti už dvacettři, jestli sis našla práci a chceš dál studovat tak já budu jen ráda."
Musela jsem uznat že mě mamka velice podporuje a byla jsem ráda že ji mám.
Školka byla otevřena od pondělí do pátku a to od 8:00 ráno až do 16:00, normalně byla každá školka otevřena jen do oběda ale nepřišlo mi to divné.
Měla jsem volný víkend a pak už nastalo pondělí a den mého pohovoru. Dojela jsem tedy na jistou adresu a na první pohled nebylo vůbec poznat že by tam byla nějaká školka, žádná pěkná budova to nebyla. Vešla jsem dovnitř a nechala se odvést do kanceláře k ředitelce, na první pohled milá paní. Vyzvala mě abych se posadila a začaly jsme tedy řešit náplň mojí práce. "Ahoj, mužes mi říkat Linda.
" Dobrý den, jmenuji se Tereza Králová, měla bych zájem o tu práci přes inzerát."
"Jistě, ale tykej mi prosím připadám si pak vedle tebe jako nějaká stará babka."
Nutno podotknout že mě bylo 23 a jí asi přes 30.
" Takže, víš o co se jedná?"
" Ano, je to školka ne?"
" Jedná se o školku pro dospělé děti, vyplívá to z inzerátu."
"Oooohhhhhhh cože? Jako plenkaře? Takový co jsou na ostrově Robinsona Crusoe? " "Ano, přesně ty, ale neboj, jsou to normální lidé jako my, jen mají jiné potřeby.
Nezmohla jsem se na jediné slovo a přemýšlela co budu dělat. " Dobře nic neříkáš tak začnu já. Jestli máš zájem? Bylo by to teda každý den od pondělí do pátku, ráno v 7:00 až 17:00. Jediná tvoje práce by byla dávat pozor na děti, hrát si s nimy, přebalovat a prostě práce jako ve školce. Tedy za těch 200 kč na hodinu a po 2měsíčním zaučení 300 + bonusy od zákazníků.
Hrklo to ve mě a říkala si že přece nebudu pracovat s takovými lidmy. " moment? Bonusy?"
" jistě, pokud budeš dobrá pečovatelka tak ti můžou někteří zákazníci dát bonus. Něco jako spropitné, a věř mi že stojí za to."
" hhhhhhmmmmm mohla bych vidět třídu? Než se plně rozhodnu? Začala jsem o tom vážně uvažovat.
" jistě , mohla. Vedla mě ke třídě a dávala základní instrukce. Nemáme tolik dětí jako normální školka a tolik se tady nestřídají, každého proto známe a můžeme mu tak dát lepší péči. Zatím máme 11 dětí z toho 5 holčicek a 6 kluků." podívaly jsme se do třídy a mě se to najednou začalo líbit. Vypadalo to ůžasně a myslela jsem si že bych to měla zvládnout. Třída byla plná obrázků, hraček a taky "dětí" byli starší ale roztomilé.
" jeeee ta třída vypadá výborně, já bych to tedy zkusila. Kdy mohu nastoupit?.
Už od narození jsem měla jak se říká život pod psa. Rodiče neměli moc peněz ani času ale měli mě nadevše rádi i když jsem byla prakticky nechtěnná. Rvalo jim srdce že mi nemohou dopřát co bych chtěla nebo potřebovala. Když jsem byla hodně malá byli jsme na tom opravdu špatně a kvuli nájmu nás vyhodily z domu. Skončily jsme na ulici a já jsem hlady a zimou opravdu vážně onemocněla, nebyli peníze a tak se táta pokusil něco vydělat, bohužel krádeží. Skončil ve vězení, a to jen kvuli tomu aby mi zachránil život, DOSLOVA. Zůstaly jsme s maminkou samy a protloukaly se všude kde se dalo. Nevím už jak ale mamka si našla práci v nejakem obchodě a z ulice jsme se dostali až k vlastnímu bytu. Začalo se nám dařit ale vyskakovat jsme si nemohly. Takže, nyní jsem vám stručne vysvětlila svuj život a začnu tedy s oním příběhem.
Bylo mi 23 let. Dokončila jsem školu a chtěla studovat dál ale nebyli na to peníze. Vystudovala jsem pedagogické minimun a chtěla začít někde pracovat a vydělat si na vysokou. Internet byl plný nabídek a já si nakonec našla jednu školku nedaleko našeho bytu.
Bylo tam napsáno že se jedná o AB/DL školku, v té době jsem ještě nevěděla o co se jedná , ani co mě čeká. Jediné co mě zajímalo bylo že nabízely 200 Kč na hodinu, už to mi přišlo nějaké divné. Nevěnovala jsem tomu pozornost a raději jsem si o tom šla promluvit s maminkou. " Je ti už dvacettři, jestli sis našla práci a chceš dál studovat tak já budu jen ráda."
Musela jsem uznat že mě mamka velice podporuje a byla jsem ráda že ji mám.
Školka byla otevřena od pondělí do pátku a to od 8:00 ráno až do 16:00, normalně byla každá školka otevřena jen do oběda ale nepřišlo mi to divné.
Měla jsem volný víkend a pak už nastalo pondělí a den mého pohovoru. Dojela jsem tedy na jistou adresu a na první pohled nebylo vůbec poznat že by tam byla nějaká školka, žádná pěkná budova to nebyla. Vešla jsem dovnitř a nechala se odvést do kanceláře k ředitelce, na první pohled milá paní. Vyzvala mě abych se posadila a začaly jsme tedy řešit náplň mojí práce. "Ahoj, mužes mi říkat Linda.
" Dobrý den, jmenuji se Tereza Králová, měla bych zájem o tu práci přes inzerát."
"Jistě, ale tykej mi prosím připadám si pak vedle tebe jako nějaká stará babka."
Nutno podotknout že mě bylo 23 a jí asi přes 30.
" Takže, víš o co se jedná?"
" Ano, je to školka ne?"
" Jedná se o školku pro dospělé děti, vyplívá to z inzerátu."
"Oooohhhhhhh cože? Jako plenkaře? Takový co jsou na ostrově Robinsona Crusoe? " "Ano, přesně ty, ale neboj, jsou to normální lidé jako my, jen mají jiné potřeby.
Nezmohla jsem se na jediné slovo a přemýšlela co budu dělat. " Dobře nic neříkáš tak začnu já. Jestli máš zájem? Bylo by to teda každý den od pondělí do pátku, ráno v 7:00 až 17:00. Jediná tvoje práce by byla dávat pozor na děti, hrát si s nimy, přebalovat a prostě práce jako ve školce. Tedy za těch 200 kč na hodinu a po 2měsíčním zaučení 300 + bonusy od zákazníků.
Hrklo to ve mě a říkala si že přece nebudu pracovat s takovými lidmy. " moment? Bonusy?"
" jistě, pokud budeš dobrá pečovatelka tak ti můžou někteří zákazníci dát bonus. Něco jako spropitné, a věř mi že stojí za to."
" hhhhhhmmmmm mohla bych vidět třídu? Než se plně rozhodnu? Začala jsem o tom vážně uvažovat.
" jistě , mohla. Vedla mě ke třídě a dávala základní instrukce. Nemáme tolik dětí jako normální školka a tolik se tady nestřídají, každého proto známe a můžeme mu tak dát lepší péči. Zatím máme 11 dětí z toho 5 holčicek a 6 kluků." podívaly jsme se do třídy a mě se to najednou začalo líbit. Vypadalo to ůžasně a myslela jsem si že bych to měla zvládnout. Třída byla plná obrázků, hraček a taky "dětí" byli starší ale roztomilé.
" jeeee ta třída vypadá výborně, já bych to tedy zkusila. Kdy mohu nastoupit?.