Učitelská zrada 10.část

Příběhy, povídky, ale i vaše reálné zážitky. Jsou tu dvě podmínky- ústředním tématem musí být ABDL (nebo-li plenky) a autorem příběhu musíte být buď Vy sami, nebo uvést zdroj!
Odpovědět
Uživatelský avatar
baby.cz
Příspěvky: 21
Registrován: úte 23. úno 2021 0:29:01
Bydliště: Praha
Pohlaví: Kluk
Nosíte plenky i na veřejnosti?: Ne
Nosíte dudlík?: Ano
Učitelská zrada 10.část

Příspěvek od baby.cz » stř 14. zář 2022 23:38:33

Část desátá.
Honzík seděl na koberci v plenkách a dudal dudlík který měl v puse. Zrovna když chtěl mamince něco říct tak do místnosti vešla sestra Kateřina. Dobrý den to jsem ráda že vás vidím. Mám pro vás nějaké informace které se týkají Honzíkovy hospitalizace. Můžete mě následovat do mé kanceláře.
Máme za sebou první týden hospitalizace. Během tohoto týdne jsme Honzíka důkladně pozorovali abychom potvrdili diagnózou.
Teď vám můžu se stoprocentní přesností potvrdit že se jedná o parafilní infantilismus. Bohužel jsme zjistili že u Honzíka je tato diagnóza už velmi rozvinuta. V takovém stádiu je už zapotřebí dlouhodobé léčby. Přesněji to znamená že si u nás Honzík bude muset zopakovat celé své dětství a to alespoň v počátečním stádiu. Musím vás připravit na to že u nás bude Honzík nejméně dva roky. To ale neznamená že by jste Honzíka celou dobu neviděla. Samozřejmě jsou u nás povoleny návštěvy. Po nějaké době je také možné aby jste si vzala Honzíka na pár dní domu. Samozřejmě za dodržování léčebného plánu který není nijak zvlášť složitý. S léčebným plánem vás rádi seznámíme a pokud to bude potřeba tak i poradíme. Tady mám pro vás omluvenku do školy. Prozatím je Honzík omluven z povinné školní docházky. S nástupem do školního zařízení si zatím nelamte hlavu. V budoucnu to budeme řešit společně a s návratem do školního zařízení vám budeme k dispozici.
Tak a teď něco k Honzíkovy.
První týden jsme zvládli dobře. Honzík byl moc hodný a poslušný. Nedělal žádné problémy.
V prvním týdnu jsme Honzíka se vším seznámili.
Jak už asi víte tak nejdůležitější věc která je u nás na prvním místě je nepřetržité nošení plenek. Honzík se s touto skutečností velmi dobře vyrovnal a nošení plenek pro něj nebyl žádný problém. Honzík zatím plenky nosí dobrovolně a rád. Tím pádem se u nás může pohybovat volně. Pokud by se něco změnilo tak máme právo na omezení jeho pohybu.
Další povinností Honzíka je u nás používat plenky k tomu k čemu jsou určené.
V první řadě čůrání do plenek. V této věci byl Honzík trochu rozpačitý. Honzík si nebyl jistý a čůrání do plenek pro něj bylo malou překážkou.
Bylo to spíše tím že si Honzík nebyl jistý zda se do plenek může opravdu počůrat. Myslím že měl obavy z toho zda to je to přijatelné i pro lidi v jeho okolí neboli náš personál. Další obavy byly z toho zda to plenky všechno zvládnou. Samotné čůrání do plenek bylo však Honzíkovo přání takže to byl čistě trochu emocionální problém.
S čůráním do plenek jsme mu pomohly a psychicky jsme ho podpořili. Velkou podporou pro něj bylo i navýšení množství plenek a tím pádem i jistotu a pocit bezpečí. Po pár dnech si Honzík natolik zvykl že se teď bez problémů do plenek počůrává a už to neřeší. Musím ho v této věci pochválit. Myslely jsme že to bude trvat delší dobu než si zvykne.
Další věc je přebalování. Honzík u nás má zakázáno si plenky sám sundat. Tím pádem máme na starost všechno kolem přebalování a koupání. Honzík s tím nemá zatím žádný větší problém a nechává se od našeho personálu v klidu přebalovat. Je pravda že je Honzík při přebalování trochu rozpačitý a dá se říci že se stydí. V tomto mu hodně pomáhá dudlík který jeho stud zmírňuje. Dudání dudlíku Honzíka velmi uklidňuje.
Od tohoto týdne má Honzík dudání dudlíku jako povinnost a tak vás musím poprosit aby jste na to dohlédla pokud bude ve vaší přítomnosti. Budeme rádi když to budete tolerovat protože to Honzíkovy pomáhá při tom aby se vyrovnal se studem.
Honzík je v nové situaci a jistě se ještě stydí i před vámi. Musíme mu společně pomoci aby se zbavil studu. Spoléhám na vás.
První týden jsme Honzíka museli naučit to že plenky se používají na všechno. Pokud je to potřeba tak musí Honzík použít své plenky i když potřebuje kakat. Honzík musí mít jistotu že plenky se dají použít na cokoliv a my v tom neděláme nějaké rozdíly. Od tohoto týdne má v tomto ohledu Honzík povolený i nočník. Uvidíme však jak se vše bude vyvíjet.
Ať se děje cokoliv tak musí mít jistotu . S tím měl Honzík trochu problém a tak bylo nutné použít čípek a nějaké prášky na spaní. Myslím že teď už to nebude nutné. Honzík si začíná zvykat na to že je v nové situaci kdy se plenky stávají součástí jeho života. Myslím že má po týdnu už jistotu že plenky vydrží opravdu všechno. Pokud by tomu tak nebylo tak má jistotu že my dáme všechno do pořádku.
Jak už asi víte tak tady u nás Honzík musí nosit plenky nepřetržitě. Neexistuje že by Honzík byl bez plenek.
Honzík si musí pomalu začít zvykat že u nás bude delší dobu. Pan primář připravil pro Honzíka spoustu plenek a dokud je Honzík všechny nespotřebuje tak se bohužel nemůžeme posunout někam dále.
Pan primář připravil 4000 kusů plenek a plenkových kalhotek které bude muset Honzík spotřebovat během následujících dvou let. To je přibližně tolik plenek kolik spotřebuje dítě za dva roky svého života.
Po této době je možné že Honzík bude nosit plenky i nadále ale už to nebude součástí léčebného plánu. V léčebném plánu je že si Honzík musí zopakovat své dětství v plenkách a to po dobu dvou let. Což odpovídá danému množství plenek. Pokud plenky nespotřebuje v daném termínu tak u nás bude delší dobu. Pokud by však spotřeboval plenky a plenkové kalhotky v kratší době tak není problém objednat další.

Mluvila jsem s panem primářem a ten mi pověděl že léčebný plán je nastaven na několik měsíců dopředu. Novorozenecký věk máme za sebou který jsme zvládli rychle během prvního týdne. Honzík určitě neuvízl v tomto věku a proto se můžeme s naprostou přesností přesunout do další fáze.
Nyní se můžeme zaměřit na Honzíka jako na kojence nebo na batole. Je velmi pravděpodobné že Honzík uvízl duševně právě v tomto věku.
Budeme se mu věnovat i trochu psychologický. Během dneška je zapotřebí zachytit nějaké signály které Honzík dává svým chováním najevo. K tomu budeme potřebovat i vaší spolupráci.
Během dnešního dne mám pro vás důležité požadavky které by bylo dobré splnit.
Myslím že se Honzík pořád cítí nejistě a trochu osamoceně.
Honzík získal naší důvěru. Nyní je Honzík přesvědčen o tom že mu pomůžeme s jeho choulostivým problémem o kterém se sám pořád stydí mluvit. Honzík má touhu nosit plenky a počůrávat se což je teď jasné. Nošení plenek je pro Honzíka důležitou věcí ale ne rozhodně jedinou. Honzík chce aby s ním bylo zacházeno jako s malým dítětem. To znamená veškerou péči a pozornost tak jako u malých dětí.
V první řadě je důležité aby jste synovi dala najevo že ho máte ráda i přes to že je trochu jiný. Musíte dát synovi najevo že vám vůbec nevadí že nosí plenky. Bylo by dobré dát dokonce najevo že jste ráda. Pokud se cítí v plenkách spokojený a bylo to jeho přání tak je vše v pořádku.
V druhé řadě je důležité aby Honzík získal vaší důvěru a nestyděl se před vámi používat své plenky. Honzík musí mít jistotu že se před vámi může s úplným klidem počůrat do plenek a vy mu to bez jakýchkoliv výčitek budete tolerovat a respektovat. Bylo by dobré Honzíka donutit aby své plenky použil právě před vámi. Je pro nás velmi důležitá jeho reakce na takovou událost abychom mohli podle toho postupovat dále.
Musíme Honzíka přesvědčit že jeho přání je také naše přání. Bylo by dobré aby neměl žádné výčitky nebo obavy z toho že dělá něco špatného nebo společensky nepřijatelného. Myslím že má jistotu že jsme při něm a teď potřebuje ještě tu vaší. Musí mít jistotu že rodina stojí při něm během léčby a že se vším souhlasí.
Nic složitého. Myslím že to cítíte stejně nemám pravdu?
Samozřejmě mám Honzíka ráda a udělám pro něj cokoliv aby se vyléčil a mohl se vrátit domů.
Tak tedy dobře. Mockrát vám děkuji za pochopení.
Dneska to nebude nic složitého. Musíme Honzíka společně nakrmit v dětské židličce. Máme pro Honzíka nachystanou dětskou výživu a bryndák. Po krmení bude nějaké volno v herně a pak polední spaní v dětské postýlce. Před spaním vám dám láhev Sunaru kterou Honzíkovy dáte vypít. Po Sunaru by měl Honzík čůrat tak doufám že to zaznamenáte a Honzíka podpoříte v jeho činu aby před vámi ztratil stud a ostych. Nakonec bude přebalování a to už nechám na vás jestli se budete chtít zúčastnit. Není to prozatím nutné.
Tak vám prozatím děkuji a teď se můžete vrátit zpátky do herny za Honzíkem. Už na vás jistě nedočkavě čeká.
Honzík se na maminku velmi těšil ale také se ještě hodně styděl. Nevěděl jak bude maminka reagovat.
Honzík seděl na dětském koberci s obrázky.
Při čekání na maminku byl Honzík trochu rozklepaný a srdce mu bušilo rychleji než je běžné. Během čekání se Honzík trochu z nervozity počůral do svých plenek které měl zrovna na sobě. Nebylo jich zrovna málo. Honzík měl vycpaný rozkrok pořádným balíkem látkových plenek jako batole.
V plenkách ucítil příjemné teplo a vlhko ale díky velkému množství to nebylo skoro ani poznat. Přes mokré plenky byla ještě velká vrstva suchých a pečlivě poskládaných látkových plenek které Honzíka obklopovali ze všech stran.
Honzík byl pořádně vycpaný a přes plenkové kalhotky měl body které to drželo všechno pohromadě.
Když maminka přicházela k Honzíkovy tak mu zčervenali studem tváře. Začal dudat dudlík aby svůj stud trochu zmírnil.
Ahoj Honzíku já jsem tak ráda že tě vidím. Ten týden bez tebe byl strašně dlouhý. Moc jsi mi chyběl. Maminka Honzíka objala a pohladila ho po zádech.
Vypadáš velmi pěkně v tom dětském oblečení. Já si moc dobře pamatuji když jsi byl ještě mimino a nosil jsi takové podobné body. Jako by to bylo včera. Hrozně rychle to uteklo.
Vůbec by mě v životě nenapadlo že se po tolika letech ještě vrátíš zpátky do plenek a budeš zase vypadat jako mimino.
Musím se ale přiznat že v těch plenkách vypadáš roztomile. Vypadá to jako by jsi byl zase moje malé miminko. Ten dudlík v puse ti docela sluší. Když jsi byl malý tak jsi potřeboval dudlík skoro pořád a nechtěl jsi se ho vzdát za každou cenu. Nakonec jsme to zvládli a dudlíku jsme tě zbavily. Teď však koukám že to byla nejspíše chyba a dudlík jsem ti měla nechat o něco déle. Když jsi na něm byl tak závislí tak jsem ti ho neměla brát. Mrzí mě to že ti dudlík celou tu dobu scházel a já jsem si toho vůbec nevšimla. Teď si to určitě vynahradíš. Tady máš jistotu že ti dudlík nikdo brát nebude.
Mě to Honzíku nevadí že chceš být zase jako malý chlapeček a nosit plenky. Kdyby jsi mi to řekl dříve tak jsme s tím mohli něco udělat. Doma by mi to určitě nevadilo ale do školy by jsi je nejspíše nosit nemohl. To musíš uznat sám že tam by to byl problém. Školní docházka je povinná a s tím já sama nic nezmůžu.
Nakonec jsem ráda že jsi tady alespoň na to nebudu sama. Já mám spoustu jiných starostí a nedokázala bych se ti natolik věnovat. Tady jsou samý odborníci a jistě nám se vším co bude potřeba pomůžou.
Teď jsi pod dohledem státní zdravotnické organizace a dnes jsem se dozvěděla že tě omluvili z povinné školní docházky na dobu neurčitou. Do školy teď nemusíš chodit alespoň po dobu co tady budeš.
Bohužel to Honzíku vypadá že tady budeš delší dobu. Moc mě to mrzí. Já tě však budu často navštěvovat. Mám slíbené že po nějakém čase si tě budu moci brát i na pár dní domů. To ale všechno záleží na tom jestli budeš splňovat léčebný plán.
Honzík byl rád že nemusí chodit do školy ale trochu ho zaráželo to co znamená delší doba. Maminka nebyla konkrétní. Honzík tedy nevěděl vůbec nic. Tušil jen že tady bude nejspíše několik týdnů možná i měsíc. Honzík s tím byl trochu smířený. Dokonce byl rád že se mu tím prodlouží letní prázdniny které měli začít právě za měsíc. Už se těšil na léto jak si ho pořádně užije.
Honzík měl v hlavě spoustu myšlenek které chtěl mamince ještě říct ale v tom ho vyrušila sestra Kateřina. Honzíku je čas na svačinu. Musíme jít do jídelny.


Odpovědět