Vánoční přání 3.díl

[baby.cz]

Bylo právě 20:00 hodin večer.

Honzík měl před sebou přesně 4.hodiny.
Věděl že nesmí vůbec promluvit a ani si vyndat dudlík z pusy.

Zdálo se to být docela snadné a jednoduché.

Honzík chtěl moc vyhrát a rozhodl se že to za každou cenu vydrží.

Maminka však podala Honzíkovy další dárek.
Honzík dostal dětskou láhev s dudlíkem a krabici Sunaru.

V Dalším dárků byla sada bryndáků.

To už Honzík začínal mít opravdu obavy z toho co dostává za zvláštní dárky.
Všechno co dostal se mu moc líbilo ale styděl se to přiznat.
Připadal si úplně nemožně.
Před svojí maminkou se hodně styděl a ještě více před svou sestrou Aničkou.

Honzík byl vlastně rád že má v puse dudlík a že nemusí nic říkat.
Dudlík totiž hodně mírnil jeho stud.
Přes to všechno jeho tváře začínáli červenat studem.

Co to má znamenat.
Co tady vlastně dělám.
Vždyť je to směšné jak tu sedím s dudlíkem v puse a dostávám samé věci pro mimina.

Já jsem takový blbec proč jsem si tohle vůbec přál.
Ještě že to maminka s Aničkou bere docela v pohodě a na nic se nevyptává.

Hlavou mu běželo spoustu myšlenek.
Ten tok myšlenek přerušila Anička když mu podala do ruky další dárek.
Tady máš další dárek. Tak si ho rozbal.

Honzík rozbalil dárek.
Spatřil velký balík na kterém byl obrázek chlapce v plenkových kalhotkách s nápisem Junior.

Honzík začal číst nápis na obalu aby se dozvěděl co to vlastně dostal.

Na obalu bylo napsáno:
Jednorázové plenkové kalhotky s igelitovým povrchem určené speciálně pro dospívající chlapce.

Jen si přečetl začátek toho nápisu tak se úplně rozklepal.
Tváře mu zcela zčervenali a začal pociťovat prudké zvýšení teploty.

Honzík seděl na koberci u vánočního stromečku a v puse měl dudlík který se snažil pořád dudat.

Teď mu to však moc nešlo protože byl v šoku.
Držel v ruce velký balík jednorázových plenkových kalhotek a hrozně se styděl. Úplně se rozklepal.

Copak Honzíku není ti zima? povídá maminka. Nějak se klepeš.
Honzík jen zákoutil hlavou protože měl dudlík v puse a nesměl mluvit.
Dal tím najevo že ne.

Copak jsi to dostal?
Ukaž?
Povídá maminka.

Honzík se styděl ale nakonec i přes velké rozpaky podal balík mamince.

Copak to je?
Maminka začala číst:

Speciální jednorázové plenkové kalhotky pro dospívající chlapce.

No vidíš to je zajímavé. Nikdy jsem nic podobného zatím ještě neviděla.

Tyto plenkové kalhotky jsou navrženy speciálně pro starší děti.
Mají pevný igelitový povrch který zabraňuje proti protečení.

Díky super savému jádru a vysoce absorpční schopnosti se bude vaše dítě cítit vždy v suchu a bezpečí.

Postraní elastické pásky na suchý zip umožňují opakované zapínání.
Díky tomu můžete svému dítěti kdykoliv zkontrolovat a plenku opět zapnout.

Elastické pásky nezabrání vašemu dítěti v jakémkoliv pohybu a zaručí že plenka bude držet pořád na svém místě.

To jsou opravdu hodně šikovné plenkové kalhotky. Povídá maminka.
Bylo by dobré to někdy vyzkoušet.

Honzíka to velmi lákalo ale nechtěl si to ani připustit.
Nevěřil tomu že by si mohl tyto plenkové kalhotky někdy vůbec vyzkoušet.

Honzík už nemohl vydržet nervozitou protože zbýval už jen jeden dárek.
Byl to právě ten úplně největší.

Maminka povídá:
No tak Honzíku máš pod stromečkem ještě jeden dárek.
Honzíkovy se rozzářili očička a začal rozbalovat.
Trhal papír z krabice a pak jí otevřel.

Na vrchu byl nádherný plyšák.

Pod tím našel 15 kusů plenkových kalhotek které Anička ušila ve škole se svými spolužáky. Každý kus byl originální a materiál byl opravdu kvalitní.
Vsechy byly pečlivě ozdobené různými dětskými obrázky.

Ve zbytku krabice bylo přibližně více než sto látkových plenek.
Honzíkovy se z toho úplně točila hlava kolem.
Tolik plenek v životě neviděl pohromadě.

Honzík měl pomyšlení na to, že by si ty látkové plenky chtěl hned vyzkoušet.

Představa že ty všechny plenky jsou pro něj byla velmi vzrušující.

Honzík však nechápal co se to děje a byl z toho poněkud zmatený.

Na jedné straně si užíval pocit překvapení a nadšení z dárků které dostával.

Na té druhé straně byl vyděšený z toho že jeho neobvyklé přání které mělo zůstat skryté začíná vyplouvat na povrch.

Maminka i jeho sestra Anička byly úplně v pohodě.
Nedávali vůbec najevo že by byly z jeho dárků nějak obzvlášť překvapený.

Tak to jsi musel být letos opravdu hodný Honzíku povídá Anička.
Vidíš kolik dárků jsi dostal. To já mám zase jen nějaké drobnosti.

Příští rok budu muset také napsat Ježíškovi abych měla více dárků.

Honzík tam seděl na koberci u vánočního stromu s dudlíkem v puse a byl obklopen plenkami.
Když si uvědomil v jaké je situaci začal se obávat co bude dál.

Pokračování příště...

[ghostdiaper]

Krátký příběh ale hezký jsem zvědav jak to bude pokračovat

[Diaperloverman]

Pěkný příběh jsem zvědavý na pokračování

[ghostdiaper]

Bude pokračování